Mluvící pes

Synáček ze vsi od Kyjova studuje v Praze na univerzitě a dojdou mu prachy.
Přemýšlí, jak by je získal a zatelefonuje domů:
"Táto, představ si, u nás na škole otevírají kurs pro psy, kde je učí mluvit!"
"Tož, nekecej... A co to obnáší?" diví se otec.
"No pošli Alíka a 15 tisíc a já ho nechám zapsat," kuje železo syn.
Prachy dorazily a mladý je zas na pár měsícu v pohodě.
Jenomže, po čase dojdou prachy znovu a nezbývá, než tátovi volat znovu.
"Alík? Ten mele páté přes deváté, to už se nedá poslouchat," vypráví zvědavému otci.
"Ale představ si tati, že u nás na fakultě otevírají kurs, kde učí psy číst!"
"Tož kurňa, když už Alík mluví, tak ať umí i číst!" furiantsky na to otec.
"Výborně tati, pošli 25 táců a já Alíka přihlásím," uzavírá syn.
Na konci školního roku mladému nezbývá, než odjet domů.
Co teď? Tak psa zastřelí.
Doma se táta hned ptá: "Tak kde máš Alíka?"
"Ale táto, představ si. Dneska ráno si u snídaně čteme noviny a říkám Alíkovi:
Tak dneska jedem dom', on složí noviny a říká:
'To jsem zvědavej, jestli mě zas táta vezme s sebou, až půjde do lesa šukat
starou Pokornou..."
Táta zrudne a skočí klukovi do řeči:
"Doufám, žes ho zastřelil, hajzla prolhanýho!" "No jasně, tati..."