Papoušek

David dostal k narozeninam papouska. Dospeleho, s prisernym chovanim a
jeste horsim slovnikem. Kazde druhe slovo bylo sproste. Ta slova,
ktera nebyla sprosta, byla alespon urazliva.
David se snazil papoucha prevychovat, neustale na nej vlidne hovoril, hral mu jemnou hudbu, delal vsechno, co ho jen napadlo, aby mu dal dobry priklad. Nic
nepomahalo. Rval na papoucha a papouch na nej rval nazpatek. Trasl jim
ale to papoucha jen rozcililo a byl jeste sprostsi. Nakonec papoucha v
nejvetsim zoufalstvi strcil do mrazaku.
Nejakou chvili se ozyvalo kviceni, kopani a krik. Pak vse ztichlo a pul minuty bylo ticho. David se vydesil, ze se papouchovi neco stalo a rychle otevrel dvere.
Papouch pokorne vystoupil z mrazaku, vkracel do Davidovych nastavenych
rukou a rekl:
"Domnivam se, ze jsem vas patrne urazil svym neomalenym jazykem a akcemi. Budu usilovat o to, abych to napravil. Je mi to opravdu lito a prosim o odpusteni."
David uzasl nad tou zmenou ptakova chovani a chystal se zeptat, co zapricinilo tu dramatickou zmenu, kdyz tu ptak pokracoval:
"A mohu se zeptat, co provedlo kure?"